Královničky

V roce 2013 obnovila Leluja další z tradičních lidových zvyků - královničky, dívčí obchůzku spojenou se Svatodušními svátky.

Historie králenské obchůzky

Královničky, králky, grálky, králůvky, králevinky či králověnky.
Tento starobylý svátek má svůj původ v předkřesťanských dobách. Náboženské slavnosti byly pravděpodobně spojeny s vítáním jara, uctíváním slunce, jarní přírody či vody a vázaly se na letní slunovrat. Král znázorňoval boha slunce Svarožice, slavnostně vystrojená královna pak Vesnu, bohyni jara, života a mládí. Doprovázející skupina dívek mávala vrbovým proutím, které mělo symbolizovat sluneční paprsky.
S příchodem křesťanství se zvyk začal vázat na Svatodušní svátky.

Tyto slavnosti se vyskytovaly i u jiných slovanských národů, např. Poláků, Slováků, Chorvatů či Rusínů. V Srbsku se nazývaly „Krajlice“ nebo „Lazarice“, a kromě krále s mečem a kraljice (cárice) zde byl také práporečník, děvče, jež neslo červenobílý prapor.
Podobné oslavy spojené s vítáním jara lze pak nalézt i v Německu či Nizozemí.

 

Královničky na našem území

V minulosti obřad probíhal na celé Moravě a také v některých částech Čech, jeho provedení se však na mnoha místech lišilo. Někde se podobal prostému vynášení smrtky, jinde byla obchůzka prokládána tanečními a obřadními prvky. Různorodé byly také písně.

Tento lidový zvyk vymizel již v polovině 19. století, ovšem v 80. letech začalo docházet k jeho oživování, zejm. pak v souvislosti s přípravami na Národopisnou výstavu českoslovanskou konanou v roce 1895 v Praze. Podrobnému studiu královniček se věnovala etnografka Lucie Bakešová (* 26.12.1853 Blansko – † 2.4.1935 Brno), která obřad zrekonstruovala a představila na několika výstavách, odkud ho posléze přejaly další soubory.

Králenská obchůzka na Hané

Královničky, podoba obchůzky na Hané

 

Podoba slavnosti

Na Zálesí nebyla králenská obchůzka zaznamenána, zvyk se pravděpodobně postupem času sloučil s jinými tradicemi jako bylo vynášení Mařeny a chození s létečkem. I v tomto případě se jednalo o čistě dívčí záležitost.

Krále a královnu představují dívky ve věku okolo patnácti let, aby mohly být na konci slavnosti uvedeny do chasy, mezi dospělou mládež. Jsou oblečeny ve slavnostních krojích a na hlavách mají věnečky z barevných květů.

Král jde v čele průvodu a řídí jej. Určuje jeho rychlost, směr, zastavuje průvod u jednotlivých stavení a čeká, než prosebnice vyberou výslužku. V rukou nese březový májíček zdobený pentlemi.
Královna jde uprostřed průvodu pod baldachýnem, který tvoří čtyři březové kmínky, na nichž je pentlemi připevněn turecký šátek.
Za královnou a nosičkami baldachýnu jde zbytek družiny, na jejímž konci jsou prosebnice, dvě nebo tři nejmladší dívky, které u jednotlivých stavení vybírají od hospodáře výslužku a na oplátku mu věnují lipovou ratolest zdobenou bílými pentlemi.

Na konci obchůzky se pak uskuteční obřad, při němž král s královnou zvolí své nástupce a sami jsou přijati mezi chasu. Na Řetechově děvčata nebudou přijímána mezi mládež, ale ozdobí svými věnečky některou sakrální stavbu.

V roce 2017 nás podpořili:

Všem sponzorům moc děkujeme.

Aerohosting.cz

 

Aerohosting

Městys Pozlovice

 

Pozlovice

Obec Provodov

 

Provodov

Město Luhačovice

 

Luhačovice

Vincentka a.s.

 

Vincentka

Nadace Synot

 

Synot

Korunka Luhačovice

 

Korunka