Leknice
Podle Václavíka se mohly leknice, vrapené bílé sukně, nosit již koncem 16. století. Nejstarší typy se šily z konopného plátna a byly sešity s opléčkem (živůtkem), které bylo v průběhu 19. století nahrazeno kordulkou. Kvůli zpevnění bylo opléčko opatřeno výšivkou z nebarvené příze a leknice se u spodního okraje zdobily ažurkou stejné barvy.
Současně s oddělováním leknice od opléčka se na jejich výrobu začala používat kupovaná plátna, oblíbený byl perkál, na Pozlovsku se nosily mušelínové. Leknici s opléčkem používaly v létě ženy jako pracovní oděv. Oddělená později sloužila jako sváteční a obřadní sukně.
Literatura:
Václavík, A.: Luhačovské Zálesí. Luhačovice 1930.
Petráková, B.: Lidový kroj luhačovického Zálesí. Zlín 2007.
