Rukávce
Rukávce se skládaly ze dvou předních a jednoho zadního dílu, které byly na ramenou spojeny náramky neboli příramky. Do těch se všívaly navrapené rukávy, zužující se k záloktí. V místě, kde bylo vrapení rukávu všito do podloženého náramku, byly rukávce opatřeny slámově žlutou výšivkou, vzadu zalomenou do pravého úhlu, která nejdříve sloužila pro zpevnění a později i pro ozdobu. Této výšivce, jelikož se spouštěla po švu dolů, se říkalo spúšťka nebo spúščka a je typickým a jedinečným znakem rukávců na Zálesí. Stejná výšivka byla i na stojatém límečku, který se zapínal mosazným špendlíkem, a na okraji rukávů, do nichž se všívaly volány, nazývané tacle nebo kadrle. Volány byly také vyšívány a někde se k nim připojovala kopřivová paličkovaná krajka. Rukávy se nosily podkasané a nad loktem držely díky zúžení.
Během druhé poloviny 19. století se rukávy zkracovaly a baňatěly. V sedmdesátých letech 19. století se začaly nosit rukávce s baňatými rukávy, které se v nadloktí stahovaly šňůrkou. Ve vesnicích za Luhačovicemi se nosily rukávce s menšími výdutky nazývané dutky, dutaně nebo dudaně a na jejich výrobu se používal i mušelín. V Pozlovicích došlo k jejich zjednodušení. Hladké, krátké rukávy byly bez náběru a rukávcům se říkalo plýtké. Takto je nosily vdané ženy, svobodné dívky je oblékaly pod dutky a viditelný byl pouze jejich zdobený okraj.
Literatura:
Václavík, A.: Luhačovské Zálesí. Luhačovice 1930.
Petráková, B.: Lidový kroj luhačovického Zálesí. Zlín 2007.
