Kabátky
Kromě kožichů nosily ženy na Zálesí také kratší kabátky, jichž se během let vystřídalo několik typů.
Mentík, mentlík či šuba, byl kabátek z višňového sukna, lemovaný kožešinou a zdobený modrým nebo zeleným šňůrováním a střapečky. Byl nákladnou součástí kroje a používal se při svatbách.
V šedesátých letech 19. století nosily některé ženy světle modré nebo višňové rukávníky. Střihem a zdobením se podobaly kordulkám, ale byly o něco delší a měly dlouhé rukávy. Z fialového sukna se šil kabátek, který se řadou gombíků zapínal až ke krku. Měl úzké, nabrané rukávy a zdobil se zeleným šňůrováním. V Březnici se šil i ze světlé vlněné látky a nazýval se marinka (podle ovcí merinek). V Pozlovicích se později nosil kabátec s pintú, páskem nadšitým v pase a v rameni. Šil se z černého sukna, byl stejného střihu jako kabátek, ale měl baňatější rukávy.
Posléze přišly do módy kacabaje, dlouhé pod pas, lemované umělou kožešinou nebo plyšem, a po nich jupky, které se zdobily prýmky, nášivkami a korálky.
|
Rekonstrukce soukenného mentíku |
|
Literatura:
Václavík, A.: Luhačovské Zálesí. Luhačovice 1930.
Petráková, B.: Lidový kroj luhačovického Zálesí. Zlín 2007.
