Nohavice
Nohavice, někdy nazývané huně, byly součástí svátečního kroje a muži si je oblékali na konopné drle. Vyráběly se ze sukna, nejstarší byly přírodní barvy a valašského střihu, koncem 18. století se začaly šít nohavice s dvěma rozparky ze sukna kupovaného, světle modrého, jasného. Tomu se také někdy říkalo mlynářské, podle mlynářů, u nichž bylo zpočátku v oblibě.
Plátěné kalhoty
Gatě, drle, plátěnky, posměšně pltě, se nosily především ve všední dny, v létě v nich však muži zavítali i do kostela či k muzice. Šily se z konopného plátna a zapínaly se špendlíkem nebo hřebíkem, zvaným peřák. Někdy se mohlo stát, že hřebík při tanci povolil a tanečník se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Později se drle začaly stahovat šňůrkou provlečenou límcem.
Košula
Nejstarší košile se na Zálesí šily z konopného plátna, později byly lněné a bavlněné. Jejich střih se podobal střihu ženských rukávců. Přední i zadní díl se vrapil do stojatého límce, který byl u sváteční košile společně s náramky vyšívaný slámově žlutým hedvábím. U krku se košile zapínala mosazným špendlíkem. Při práci ji muži nosili vykasanou přes drle a tomuto vykasání říkali cedíłko.
