Halena a župice
Mlsná halena, kabaňa, byl přiléhavý vlněný kabát přírodní barvy. Měla úzký stojatý límec a na bocích byly pomocí všitých klínů vytvořeny šosy. Přednice se překrývaly a zapínaly se pomocí dřevěných, podomácku vyrobených, kolíkovitých knoflíků. Po okraji, u pravého šosu a na rukávech byla zdobena modrým, pivoňkovým nebo jasně červeným suknem. Některé haleny měly límec a rukávy olemovány modrou šňůrkou.
Stejného střihu, o něco kratší a bohatě zdobené se šily ze světle modrého sukna župice. Oblé šosy se nazývaly kúlince, v Březnici křidélky. Župice se zdobila tmavomodrými šňůrami a dvěma řadami ručně litých, plochých a kulovitých olověných gombíků.
Vlivem Uherského Brodu se zde v šedesátých letech 19. století začala nosit delší halena se schlopcem, které se říkalo také <em">halena s cymbálem nebo slovenská. Pro Zálesí byla typická její výzdoba z červeného nebo modrého sukna. Zapínala se pomocí poutek nebo kovových řetízků.
V devadesátých letech pak pod vlivem Hané nosili někteří mlynáři a řemeslníci tmavomodré pláště bez rukávů, nazývané plášče. Jejich límce, schlopce, byly z nařasené látky a například na Slavičínsku je měl plášť i čtyři nad sebou. Zapínal se mosaznou sponou.
Ej, štyry roky sem słúžil,
ej, nic sem nevysłúžil,
enom tu halénečku,
přikrývat galánečku.
Synečku v haleně,
nesedaj podle mě,
halena mně drápe,
sedni si v kabátě.
Synečku v župici,
neseď na łavici,
poď raččí ke stołu,
budem sedět społu.
Literatura:
Václavík, A.: Luhačovské Zálesí. Luhačovice 1930.
Petráková, B.: Lidový kroj luhačovického Zálesí. Zlín 2007.
