Bruclek
Bruclek, taktéž brunclek, byla soukenná vesta, která se oblékala přes košili. Nejstarší se šily z modrého sukna, měly nízký stojatý límeček a vpředu byly zdobeny mosaznými knoflíky. Na druhé přednici byly opatřeny řadou většinou slepých dírek, zdobených výšivkou. Bruclek se nezapínal, pouze se svazoval z vrchní dírky na protilehlý knoflík tkaničkou nebo stuhou, zápinkou. Prostřiženými dírkami si mládenci při muzice protahovali červený turecký šátek, který si poté přidržovali na dlani, aby tanečnici nezapotili kordulku. Vepředu měla vesta dvě kapsy, překryté profilovanými patkami, které se zdobily knoflíky a výšivkou. Podobně jako ženská kordulka měl i bruclek vzadu nad pasem šúsky, tyto však byly volné, a nad nimi byly vyšité stromečky. Celý byl pak olemován zelenou nebo modrou šňůrou, která později nahradila i výšivku.
V šedesátých letech 19. století došlo k výrazné změně. K výrobě se začalo používat višňově červené sukno, stojáček se zvýšil a přibyla k němu malá klopa. Ploché mosazné knoflíky byly nahrazeny dvojitou, esovitě zatočenou řadou olověných gombíčků. Bruclek se začal zapínat na tři ploché knoflíky a této formě se říkalo lajbl. V osmdesátých letech se límec překlopil, barva sukna se změnila na černou, karmínovou nebo tmavě modrou, délka se zkrátila nad pás a šňůrky nahradilo při výzdobě hedvábí. Tento bruclek se již nazýval jen vestou. Vlivem Slovácka se výzdoba zdvojnásobila až ztrojnásobila a kromě kovových se používaly i knoflíky skleněné. K vestě se připínala stužkovitá zápinka, zdobená flitry, perličkami a kokardami.
|
Rekonstrukce brucleku z poloviny 19. století |
|
|
|
|
|
|
|
Rekonstrukce brucleku z druhé poloviny 19. století
Rekonstrukce vesty nejmladšího typu
Literatura:
Václavík, A.: Luhačovské Zálesí. Luhačovice 1930.
Petráková, B.: Lidový kroj luhačovického Zálesí. Zlín 2007.
